Z BABIČČINY ZAHRÁDKY

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Nadzemní část rostliny sbíráme v počátku květu rostliny (květen-červen). Nať odřezáváme 10 cm nad zemí a při ukládání je třeba dávat pozor, aby se nepomačkala. Suší se ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 60 °C se silnou ventilací. Mléčná šťáva čerstvé rostliny obsahuje proměnlivé množství alkaloidů (do 3 %), organické kyseliny, saponiny, flavonoidy, vitamin C a provitamin A. Droga má analgetický účinek (podobný jako morfium), zklidňuje centrální nervovou soustavu, bolesti a působí sedativně. Ve vysokých dávkách krátkodobě účinkuje jako narkotikum s následnou křečí, podporuje peristaltiku střev a aktivizuje vylučování slin. Tlumí vegetativní nervovou soustavu a tonizuje hladké svalstvo dělohy. Dále má močopudný účinek. Spazmolytický účinek vlaštovičníku se nemůže porovnávat s účinkem papaverinu a rulíku. Je zjištěné, že složení drogy je nestálé. Účinek je jistý jen při použití čerstvé rostliny. Po půlročním skladování drogy se silně snižuje analgetický účinek a po jednom roku se úplně ztrácí. Komplexně droga účinkuje spazmolyticky, reguluje puls, snižuje krevní tlak, má žlučopudný účinek a stimuluje funkci jater. Čerstvá droga a přípravky z ní se předepisují při onemocněních jater a žlučníku (žloutenka, žlučníková dyskinéza, žlučníkové kameny), žaludečním nebo střevním kataru, průjmu a těžkostech při trávení. V lidovém léčitelství se droga doporučuje při dně, vodnatelnosti jako diuretický prostředek, při syfilisu, malárii, na regulaci menstruace, při kožní tuberkulóze, břišním tyfu, při rakovině kůže, psoriáze (lupence), impetigu aj. Mléčná šťáva se používá na odstraňování bradavic.